fbpx

Tak zase po dvou letech budu na táboře. Člověk by málem za tu dobu zapomněl, jaké to je:

 

🐜 být poštípaný od komárů, hovad a mravenců úplně všude

🍇 mít rozedrané nohy od malin, ostružin a kopřiv

🏚 chodit v noci čůrat za chatku

🌞 spálit si nos a pusu a ramena

🍷 scházet se tajně po večerce na chatce č. 12

🍲 nechat se vykrmovat 5x denně a nehorázně tloustnout

🕷️ najít škvora ve spacáku

 

U mě je to ještě o tom:

👣 chodit pořád bosa a neholit si nohy

🐷 mýt se studenou vodou a občas strašně smrdět J

⛺ spát venku pod širákem

😈 a vlastně nespat pořádně osm dní a hlídat děti přímo u chatek

🕷️ tahat dětem jedno klíště za druhým

💉 bez septonexu neudělat ani krok

Letos s dětma na táboře budu jen čtyři dny, ale nesmírně se těším na všechna ta „pro“, o kterých píšu. Někdo by je mohl brát jako proti, ale já se na tyhle „neřesti“ nesmírně těším. Na vymýšlení všech těch ptákovin a vykřičený hlas od táborového ohně, na randál v jídelně a vyjukané obličeje při noční bojovce, na ostatní vedoucí a nového hlavsu, který to úspěšně přebral po mně … prostě 100+1 důvod, proč jezdit znovu a znovu.

Teta Markéta