Tak zase po dvou letech budu na táboře. Člověk by málem za tu dobu zapomněl, jaké to je:
🐜 být poštípaný od komárů, hovad a mravenců úplně všude
🍇 mít rozedrané nohy od malin, ostružin a kopřiv
🏚 chodit v noci čůrat za chatku
🌞 spálit si nos a pusu a ramena
🍷 scházet se tajně po večerce na chatce č. 12
🍲 nechat se vykrmovat 5x denně a nehorázně tloustnout
🕷️ najít škvora ve spacáku
U mě je to ještě o tom:
👣 chodit pořád bosa a neholit si nohy
🐷 mýt se studenou vodou a občas strašně smrdět J
⛺ spát venku pod širákem
😈 a vlastně nespat pořádně osm dní a hlídat děti přímo u chatek
🕷️ tahat dětem jedno klíště za druhým
💉 bez septonexu neudělat ani krok
Letos s dětma na táboře budu jen čtyři dny, ale nesmírně se těším na všechna ta „pro“, o kterých píšu. Někdo by je mohl brát jako proti, ale já se na tyhle „neřesti“ nesmírně těším. Na vymýšlení všech těch ptákovin a vykřičený hlas od táborového ohně, na randál v jídelně a vyjukané obličeje při noční bojovce, na ostatní vedoucí a nového hlavsu, který to úspěšně přebral po mně … prostě 100+1 důvod, proč jezdit znovu a znovu.
Teta Markéta