Tak jsme se šťastně vrátili domů. Všichni jsou jistě plni dojmů a zážitků a je jen na každém z nás, jaké dojmy si odváží. Já plná dojmů jsem. Vždy na tábor odjíždím s pocitem napětí a nervozity, aby vše klaplo jak má, aby se nikomu nic nestalo a my se šťastně vrátili domů. A pak čekám, co se stane, teda vlastně „ať se nestane“ 🙂 Jsou to nervy, to vám povím.
Letošní týden byl opět úžasný. Počasí bylo fantastické a všichni, kteří se ve městech pařili a zoufali nad dusnem a parnem, nám mohli jen a jen závidět. Celý areál je totiž schovaný v borovicovém háji, takže chatečky byly pěkně ve stínu a i když bylo vedro, nebylo takové, jak by se čekalo. A navíc – v areálu bazén. Nepochopíte! Les, nejbližší civilizace 2,5 km a uprostřed lesa takový luxus! Ale jaký! Voda křišťálová, čisťoučká, vedle i malé brouzdaliště. Takže o zábavu bylo postaráno a my si to užívali, jak se dalo.
Když takhle hodnotím, jaký to byl vlastně týden, tak můžu s naprosto klidným srdcem říct, že absolutně pohodový. Letošní skupina dětí byla luxusní a je až neuvěřitelné, že si všichni tak dokonale sedli. Nemuseli jsme řešit žádné nesrovnalosti, nepříjemnosti, žádná dramata. S údivem jsem pozorovala, jak starší pomáhají mladším a to naprosto automaticky, bezelstně, nezištně a dokonce rády. Vůbec těm starším nevadilo, že se kolem nich motají ti mladší, s naprostým klidem je nechávali u sebe i ve svém volném čase a dokonce to vypadalo, že jim to ani nevadí 😀 Ještě teď mám úsměv na tváři, když vidím, jak se malý Kuba D. doslova a do písmene „lepí“ na velkého Pavla, ten trpělivě snáší jeho pozornost a vůbec nevadí, že je mezi nimi šestiletý rozdíl. A nebo Vanesska, která se držela velkých holek jako klíště. A ony ji opečovávaly, česaly, dohlížely na ni. Je to fajn, že nám to takhle fungovalo, protože mladší jsou motivováni tím, co už umí starší, aniž by trpěli komplexy, že jsou horší (jak tomu bývá u stejně starých dětí) a berou si své starší kamarády za vzor. Společné aktivity mladších a starších dětí jsou důležitým článkem prevence šikany i dalších sociálně patologických jevů. Proto je i naší snahou propojení práce mladších a starších dětí, kteří se navzájem učí komunikovat, plánovat, vykonávat, ale i hodnotit společnou týmovou práci. A troufám si říct, že toto nám všem šlo skvěle.
Trošku mám sice výčitky, že jsem postavena do role „zlé tety“, která musí udržovat kázeň a pořádek, a že jsem to právě já, kdo hrozí pomyslným prstem a dělá BUBUBU! Ale věřte, že já ty děti miluju! Jsem schopna a ochotna pro ně udělat v podstatě cokoliv. A taky tak nějak věřím, že alespoň z několika z nich, kteří s námi už léta jezdí, vyrostou lidé naladění na stejnou vlnu a budou zase dál předávat to, co je učíme my. A snad si i vzpomenou, co s námi zažili, prožili, jak strašně fajn byly noční stezky odvahy a jak Ráďa uměl vyprávět smyšlené příběhy (třeba o Petru či Pavlovi? Nebo o koblížkovi z pekárny Svoboda a Březík?).
Doufám, že i všichni ostatní účastníci Hledání bájného Eldoráda se mnou budou souhlasit, když řeknu, že jsme si všichni odnesli z toho týdne něco nového a snad i užitečného. Myslím si, že jsme si užili mnoho legrace a poznali plno nových kamarádů. Pro mě osobně to byl FANTASTICKÝ a POHODOVÝ týden a to díky úžasným dětem a skvělé partě vedoucích!!! Opravdu jsem si to s vámi všemi moc užila a bude se mi po vás stýskat!!! ………. po Klárce a jejím hlasitém smíchu, po Marovi, který je „prostě všude“ a taky si za trest musí všechno odklikovat, po Ondrovi, který musí mít vždycky poslední slovo („a je to nutné, Markét?“), po Vanessce, která už jen svým milým úsměvem pohladí po duši (i Ráďa říkal, že až bude mít jednou holčičku, takt chce, aby byla jako Vanesska), po Kubíkovi, který umí neuvěřitelně koulet očima a když se do nich podíváte, tak vše odpouštíte, po Davčovi, našem „brejkovém“ tanečníkovi, který tančil a tančil až doslova odpadl a usnul na židli, po Sašence, která když spustila, tak byla k nezastavení … zkrátka po všech. O všech bych mohla něco povyprávět, každý byl jedinečný a svůj a všichni dohromady byli skvělá parta! Ještě jednou vám všem moc děkuji za krásný prázdninový týden!
Mám vás moc ráda!!!
Vaše teta Markéta 🙂