Expedice Tatry 2012

Kežmarské žĺaby 8.-14.7.2012 (Vysoké Tatry)

Stejně jako vloni, tak i letos pořádal Klub poutníků o.s. v krásném prostředí Vysokých Tater ozdravný turistický pobyt pro děti. A opět jsme jsme byli ubytováni v penzionu U Franka v Kežmarských žlaboch. Letos se akce účastnilo 25 dětí od 6ti do 14ti let. A co jsme celý týden dělali a co všechno podnikli?

Odjížděli jsme v neděli 8.7.2012 a po všech příjezdových aktivitách, jako je ubytování, prohlídka areálu a seznamování, jsme si zahráli první oddílové hry na rychlost a pantomimické a seznamovací hry. V pondělí nás po rozcvičce a vydatné snídani autobus odvezl do nedaleké Tatranské Kotliny odkud jsme vyrazili na nenáročnou túru na chatu Plesnivec. Cíl trasy nám byl známý již z loňského roku, ale letos jsme se vydali jinou cestou a vraceli jsme se dolinou Sedmi pramenů zpět do Kežmarských žlabů. První den jsme ušli zahřívacích 11 km. Odpoledne jsme si uspořádali turnaj v ringu a vítězové sehráli zápas s vedoucími. Po večeři nastal výtvarný program, děti si vytvořily a nazdobily trika, na kterých měly nažehlen společný symbol celého týdne „Expedice Tatry 2012“.

V úterý jsme kvůli rannímu deštíku a ke spokojenosti dětí vynechali ranní rozcvičku a busem se nechali zavést na Štrbské pleso. Odtud jsme došli k lanovce na Solisko a nechali se vyvést z nadmořské výšky 1386 m čtyřsedačkovou lanovkou až do 1814 m.n.m. Odtud jsme vyšlapali až na samý vrchol Predného Soliska do neuvěřitelných 2 093,3m. Pro děti to byl zážitek a výborné počasí nám umožnilo nádherné výhledy na okolní Kriváň, Satan i na Štrbské pleso. Až k výstupní stanici lanovky jsme sešli stejnou cestou a dále jsme se po modré vydali 3,5km dlouhou Furkotskou dolinou, přes kosodřevinové pásmo, podél potoka a vrátili se až ke Štrbskému plesu, které jsme celé obešli. Trasa byla dlouhá 14 km. Po večeři jsme si venku zazpívali a pak se děti zaslouženě podívaly na film a spokojené a unavené šly spát.

Středa byla odpočinkovým dnem. Dopoledne děti soutěžily, sehrály např.turnaj v pexesu, v kroketu a užívaly si míčových her. Celé odpoledne pak dováděly a užívaly si sluníčka a vody na „kúpalisku“ ve Spišské Nové Vsi. Večer začalo pršet. A v noci nás, stejně jako vloni, navštívila místní medvědice. Děti ji sice zase neviděly, ale medvědice nám po sobě zanechala důkaz návštěvy v podobě lehce poničeného autobusu.

Ve čtvrtek jsme pro déšť zrušili výlet na Skalnaté pleso a jeli autobusem do Kežmaroku. Zde jsme navštívili Kežmarský hrad, jediný zcela zachovalý hrad na Spiši. Je zajímavý svou historií, ale také množstvím stálých expozic vlastivědného muzea. Děti zaujala výstava zbraní, hladomorna, ale i vyhlídková věž, ze které shlédly celé město. V Kežmaroku se právě chystali na dobový jarmark, všude se stavělo a pilně pracovalo. Odpoledne se počasí umoudřilo a po odpoledním klidu jsme odjeli do Tatranské Lomnice, odkud jsme se vydali po zelené a dále po žluté značce cestou nad Tatranskými Matliarmi, přes Rozcestí nad Matliarmi až do Kežmarských žlabů. Krátká a nenáročná osmikilometrová trasa byla příjemnou odpolední procházkou. Večer si děti zahrály opět ringo a různé míčové hry a zasoutěžily již v tradiční soutěžní hře Kufr.

Pátek začal dobrovolnou rozcvičkou, které se zúčastnilo pouze 8 dětí, ale byla jim odměnou netradiční forma rozcvičování – vítání Slunce, vzájemné ranní zdravení a brouzdání se ranní rosou bosýma nohama. Samozřejmě nechybělo cvičení a běh. Po snídani jsme odjeli do Starého Smokovce, zubačkou jsme vyjeli na Hrebienok a pak pěšky kolem Obrovského vodopádu šli na Zámkovského chatu. Cestou nás překvapilo blízké setkání s liškou, pro děti i dospělé nevšední zážitek. Odtud jsme vyšli až na Skalnaté pleso, které se nachází ve výšce 1751 m v Skalnaté dolině, přímo pod jižními srázy Lomnického štítu a původně bylo nazývané Lomnické pleso. Na chatě při Skalnatém plese jsme potkali místního vysokohorského nosiče Laco Kulangu (1949) , který víc než tři desítky let vynáší náklady na chaty v tatranských kotlinách. Vlastní rekordy z Teryho chaty 151 kg, Zbojnické chaty 139 kg, Zámskovského chaty 207,5 kg a na Skalnatou chatu vynesl před třemi roky 176 kg. Doteď vynesl více než 1 000 tun materiálu. Dolů do Kežmarských žlabů jsme sešli již v dešti a tato pro nás rekordní trasa měla neuvěřitelných 18 km a všechny děti ji zvládly bez problémů a v pohodě. Večer byla pro děti připravena tvořivá dílna. Z FIMO hmoty modelovaly různé přívěsky a korálky, které jsme potom zapekly v troubě a děti si je odvezly jako dárky pro své maminky a kamarády. Po náročném dni byl kreativní večer příjemným odpočinkovým zpestřením a děti i vedoucí si jej náramně užily.

Sobota byla turisticky nenáročná, absolvovali jsme cestu ze Štrbského plesa na pleso Popradské, den byl krásný a slunečný a všichni jsme si to užívali. Večer nám sice malinko sprchlo, ale ani to nám nezabránilo v cestě za pokladem a i když jsme museli odvolat plánovaný táborák, společně jsme si zazpívali aspoň v klubovně a nikomu se nechtělo jít poslední den spát. Dnešním dnem jsme si zapsali do turistických deníčků dalších 11,5 km a když jsme to všechno sečetli, dalo nám to dohromady 62 km. Pro někoho málo, pro někoho moc…

V neděli nás čekala už jen cesta domů a společně jsme si slíbili, že zase někdy….někde…na viděnou J

Autor : Markéta Hajduková

Fotogalerii naleznete zde

Vydal Tovačovský Kamelot 4/2012
http://www.tovacov.cz/e_download.php?file=data/editor/98cs_12.pdf&original=kamelot+4-2012.pdf